Widget Image
The Czechoslovak Talks je projekt zachycující životní příběhy československých krajanů ve světě. Příběhy osobních vzestupů i pádů, příležitostí i překážek a hlavně životních zkušeností, které tímto zachováváme pro další generace.

 

Sledujte nás

Dana Jones

Jmenuji se Dana Jones (rozená Dana Dačická z Heslova), narodila jsem se v Praze roku 1945, na samotném konci druhé světové války. Má sestra Míša je o dva roky mladší. Náš tatínek, baron Bedřich Dačický z Heslova, potomek slavného středověkého šlechtice a kronikáře Mikuláše Dačického pojal za choť Zdenku Pucovou. Její otec, náš dědeček Vojtěch Puc, spoluvlastnil továrnu Koh-i-noor. Patřil mu byt na pražských Vinohradech a vila v Dobřichovicích.  Tatínek byl inženýr a majitel továrny Klepač v Kolíně, kde se vyráběly sčítací stroje. Bydleli jsme v Dobřichovicích. Měli jsme kuchaře, zahradníka, řidiče a chůvu. Žili jsme bezstarostně, ale když se komunisté chopili moci, krok za krokem mým rodičům všechno sebrali.

Když do naší vily nastěhovali cizí lidi a my jsme byli nuceni obývat jen pár místností, rodiče se rozhodli utéci.

Když do naší vily nastěhovali cizí lidi a my jsme byli nuceni obývat jen pár místností, rodiče se rozhodli utéci. Zaplatili hodně peněz belgickému konzulovi, aby nás dostal přes hranice a do Francie. Měl manželku a dva malé chlapce, takže nechal vyrobit jejich falešné pasy pro nás. Jednoduše jsme se proměnili v jeho rodinu. Já a sestra jsme si musely ostříhat vlasy, oblékli nás do chlapeckých šatů a dali nám tišící léky, abychom při přechodu hranic nemluvily. Maminka vlastnila šperky a hodně peněz. Měly nám pomoci začít nový život. Šperky nám později měla převézt přes hranice manželka belgického ministra spravedlnosti. Už jsme ji nikdy neviděli.

Asi dva roky jsme žili v Paříži a poté emigrovali do Montrealu v Kanadě. Tatínkova sestra Marietta nás sponzorovala. Ve městě byla početná česká komunita. První tělocvičná jednota Sokola v Montrealu vznikla již v roce 1928. Jezuita, otec Bohuslav Janíček založil misii svatého Václava, nové centrum českého duchovního života. Díky Janíčkově snaze komunita vybrala dostatek peněz na vybudování misijního domu v roce 1961. Janíček byl vydavatelem a redaktorem Montrealského Věstníku, jehož první číslo spatřilo světlo světa v září 1964. Také organizoval sobotní českou školu a letní tábory Hostýn v Rawdonu (asi šedesát kilometrů severně) pro české děti po mnoho let. V šedesátých letech vznikla celá řada dalších spolků a organizací (Kanadsko-československý klub, Cyrilometodějská liga, Czechoslovak Welfare Association atd.).

Míša a já jsme chodily do katolické školy. Maminka zůstala doma. Tatínek pracoval jako letecký inženýr pro Canadair. Žili jsme v bytě ve městě a léta trávili v Laurentinských horách. Asi o deset let později tatínek dostal práci u společnosti Boeing a přestěhovali jsme se do Seattlu. Stali se z nás američtí občané, aniž jsme tušili, že tím přijdeme o československé občanství. To téměř znemožnilo činit si nároky na náš zabavený majetek doma. Rodiče se o to marně snažili po desetiletí. Tatínek zemřel v roce 1995. Já se od té doby také pokouším uplatnit alespoň nějaké nároky, ale je to beznadějné. Moje maminka zemřela v roce 2017. Má sestra žije v Kanadě v provincii Britská Kolumbie a má tři syny. Já jsem stále v Seattlu, mám syny Shavica a Seva a vnuka Mikuláše.

Stali se z nás američtí občané, aniž jsme tušili, že tím přijdeme o československé občanství.

Utekli jsme z komunismu za velkých obětí. Ztratili jsme vlast, příbuzné a majetek. Na druhou stranu jsme vždy byli vděční za druhou šanci a skvělý život v Kanadě a Americe.

rodina před odchodem z Československa
Březen 19, 2019
Barbara Skypala
Otec řekl, že odejdeme do exilu. Prý se mýlil před dvěma lety, když měl...
Červenec 12, 2019
Josef Papírník
Na Tahiti jsme s manželkou Annou žili od roku 1925. Zastával jsem různé administrativní...

Zaujal Vás tento příběh?

Napište nám k němu komentář. Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená hvězdičkou jsou povinná.