Widget Image
The Czechoslovak Talks je projekt zachycující životní příběhy československých krajanů ve světě. Příběhy osobních vzestupů i pádů, příležitostí i překážek a hlavně životních zkušeností, které tímto zachováváme pro další generace.

 

Sledujte nás

Jan Osyčka

„Jmenuji se Jorge Osyčka a jsem ze severní Argentiny. Můj dědeček Jan – nebo, jak říkají místní, Juan – Osyčka pocházel z Moravy, ale život ho přivedl až do Argentiny. Tady stál u zrodu československé zemědělské kolonie. Chci Vám teď vyprávět jeho příběh.

Dědeček se narodil v roce 1891 ve Velkých Bílovicích na Moravě jako předposlední z osmi sourozenců. Jeho druhorozený bratr zemřel ještě jako dítě, ostatní dva bratři zahynuli ve válce. Jan a jeho tři sestry emigrovali nejprve do Chicaga, na podnět svého strýce Petra Šašvaty odjeli v roce 1915 do Argentiny a usadili se v malém městě Sáenz Peña v provincii Chaco.
Život v Sáenz Peña nebyl snadný. Městečko samo bylo pod vojenskou správou, okolí bylo neobdělávanou pustinou obývanou indiány. Žilo tu jen několik rodin farmářů.
Život v Sáenz Peña nebyl snadný. Městečko samo bylo pod vojenskou správou, okolí bylo neobdělávanou pustinou obývanou indiány. Žilo tu jen několik rodin farmářů. V roce 1918 místní vláda přidělila dědečkovi několik stovek hektarů půdy na pampě Galpón, ale hospodařit na nich bylo alespoň zpočátku neskutečně těžké. A žít tu zrovna tak. Úřady, školy i obchody byly daleko, farmáři tak byli odkázáni sami na sebe a na přátelskou výpomoc.
Díky společnému úsilí začala osada prosperovat. Někteří z nově příchozích měli zkušenosti s pěstováním bavlny, podařilo se jim sehnat stroje na její obdělávání a zpracování. O úspěších kolonie v Chacu se dozvěděli další krajané a československá komunita se brzy pořádně rozrostla.
Dědeček Jan byl v té době již starousedlíkem. Svým novým sousedům pomáhal nejenom radou, ale i materiální pomocí. Nabídl jim část svého velkého pozemku, který nedokázal celý sám obdělávat, půjčoval nástroje a někteří vzpomínají, že za ně dokonce uhradil úvěr v bance.
Protože argentinské školy byly daleko, Jan Osyčka nejprve zřídil učebnu v jedné místnosti ve vlastním domě, později koupil ve městě dva hektary pozemku, na nichž Čechoslováci postavili školu a spolkovou budovu, která místní komunitě slouží dodnes. Dědeček také založil knihovnu, jíž věnoval přes sto knih, které si přivezl ze staré vlasti.
Na tu mimochodem nikdy nezapomněl a nezanevřel. Za druhé světové války finančně podporoval Československý červený kříž, československý odboj v Argentině i exilovou vládu v Londýně.
Protože argentinské školy byly daleko, Jan Osyčka nejprve zřídil učebnu v jedné místnosti ve vlastním domě, později koupil ve městě dva hektary pozemku, na nichž Čechoslováci postavili školu a spolkovou budovu, která místní komunitě slouží dodnes.
Již v roce 1916 založil Jan Osyčka místní pobočku Českého národního sdružení, které se později stalo Československým národním sdružením. Dědeček byl jeho předsedou dalších sedmnáct let. Spolek funguje pod názvem Unión Checoslovaca – Československé sjednocení dodnes.
Když Jan Osyčka po druhé světové válce nečekaně zemřel, přišlo ho na jeho poslední cestě vyprovodit celé město. A jméno Osyčka je v Chacu živé dodnes. V roce 2007 jsme ve spolkové budově otevřeli malé muzeum, které dokumentuje počátky místní československé kolonie, a pojmenovali jsme ho právě po mém dědečkovi. Bez něj by život tady v Chacu jistě byl po celé minulé století značně složitější.
Prosinec 11, 2017
Eva Rohan
"Jednou kabaret navštívil Ital, který mi nabídl práci ve Spojených státech. Pracovní povolení bylo...

Zaujal Vás tento příběh?

Napište nám k němu komentář. Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená hvězdičkou jsou povinná.