Widget Image
The Czechoslovak Talks je projekt zachycující životní příběhy československých krajanů ve světě. Příběhy osobních vzestupů i pádů, příležitostí i překážek a hlavně životních zkušeností, které tímto zachováváme pro další generace.

 

Sledujte nás

Anna Schablingová Langen

„Jmenuji se Anna Schablingová Langen a  narodila jsem se 18. března roku 1914 v Poběžovicích u Domažlic. Bylo mi patnáct let, když jsme se s rodinou přestěhovali do Prahy. Tam jsem také potkala mou první lásku a provdala se. Náš klidný život však skončil s nacistickou okupací Československa. Můj otec i manžel byli Židé a celá naše rodina byla deportována do Terezína. Manžela mi v Terezíně nacisté zastřelili před očima. Se zbytkem rodiny nás poté přesunuli do Osvětimi. Nakonec jsem peklo koncentračního tábora přežila jen já a má sestra.

Po návratu do Československa jsem se provdala podruhé, ale už záhy, v roce 1946, nás politická situace a hrozící nástup komunismu donutily emigrovat. Odjeli jsme s manželem do Paříže, kde nás několikrát kontaktovala československá policie. Vyhrožovali nám konfiskací majetku a naléhali na náš návrat. Vrátit jsme se ale nechtěli. Vydali jsme se do Chile, kde měl můj manžel lihovar. Doba nám však nepřála ani tam. O lihovar jsme přišili, když se k moci dostal Salvador Allende a museli jsme opět prchat – tentokrát do Německa. Strádání a útrapy však  podlomily manželovo zdraví a on zanedlouho zemřel.

Manžela mi v Terezíně nacisté zastřelili před očima. Se zbytkem rodiny nás poté přesunuli do Osvětimi. Nakonec jsem peklo koncentračního tábora přežila jen já a má sestra.

V 65 letech jsem se vdala potřetí. Můj muž, stejně jako oba předcházející, pocházel z českoněmecké židovské rodiny a vedl velký hotel na Floridě. Po celé té řadě nešťastných příhod jsem ve Spojených státech byla konečně šťastná.

Víte, občas jsem zatoužila vrátit se alespoň na chvíli do Československa, znovu spatřit místo, kde jsem se narodila, milovanou Prahu… Ale za totalitního režimu to samozřejmě nebylo možné a když přišla revoluce v roce 1989, nebyla jsem si  jistá, že se všechno – a hlavně lidé, co mi ublížili – může naráz změnit. K tomu stáří a nemoci, prostě lepší bylo zapomenout.

Proto jsem byla tak překvapená, když se po mnoha letech ozvali lidé z Česka, kteří znali můj osud a dokonce tvrdili, že by mi můj zestátněný majetek mohl být vrácen. Pokládala jsem to za nemožné, a ani mí američtí přátelé tomu nevěřili, ale nakonec se tak opravdu stalo a část zabaveného majetku jsem  dostala zpět. Pokládala jsem to za takovou malou morální i finanční satisfakci, i když pochopitelně trochu trpkosti ve mne pořád zůstávalo.

Teď vím, že se už do Čech nepodívám. Ale ze srdce přeji Vaší mladé republice, aby se úspěšně rozvíjela, a aby nacházela stále víc mladých, vzdělaných a poctivých lidí, kteří ji povedou na cestě k takové demokracii, jakou jsem poznala tady, v Americe.“

Anna Schablingová Langen zemřela 15.8. 2003. Svou rodnou zemi už nikdy nespatřila.

Prosinec 15, 2016
Peter Messner
"Jmenuji se Peter Messner a toto německé jméno mi několikrát pomohlo, třebaže jsem Žid....

Zaujal Vás tento příběh?

Napište nám k němu komentář. Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená hvězdičkou jsou povinná.